Žiju si v bublině bez mýdla Do dlaní sypu si léky Co neléčí… Však není jich dost Na let mimo A tak let Odkládám… Na (ne)určito

Pecky obalené plodem Spolek chránící se světu Nožem skrojená slupka Ničící mantinel svobody

Korálky navlečené na rtech Němý posel poslušnosti Vzpírající se družnosti

Polykám žár Spalující touhu v krabici na vzpomínky Leporelo vlastní touhy Kaleidoskop barevných představ Uzel na ose času V přímce vztyčeného prstu Sající z prsu touhy Své vlastní…

V mezerách Kdy srdce nebije V tichu Kdy život není slyšet Svět za víčky Když brání očím výhledu A zrak obrací se pohledem Jak do zrcadla  …

Touha zesnulá na zápraží V rozbřesku bez paprsků Nostalgie zhroucená v sebe S pokorou složenou v peněžence

Místo potupných nadějí Přání bez lesku Sklíčenosti Darmodějů A citů z porcelánu

Co listů je ve větvi Co stromů je v lese Tolik přání němých i s hlasem Vyřkl jsem Přál sobě jsem lásku Tu jež je smyslem Celého…

Měsíc sypajíc stříbro na pláně Pak do temných oken Nakonec do očí Všech přihlížející romantiků Tma halící neřesti Jak nevyřčená slova Znalá tajemství Tak zápasí…

Tóny poskakují pokojem Místností plnou prázdnoty Bez mezery všude jest Přítomna jen samota